SNEZENKA
ubytovani v soukromi
Deštné v Orlických horách
[na úvod]   [výlety]

Deštné v Orlických horách
Přímo v Deštném v Orlických horách můžete navštivít hned několik kulturních a historických památek - barokní kostel sv. Máří Magdaleny, kostel sv. Matouše, poutní kaple Panny Marie a křízová cesta. V obci je v provozu muzeum zimních sportů.

Kostel sv. Máří Magdaleny

Farní kostel sv. Máří Magdaleny v Deštném v Orlických horách byl teprve nedávno zahrnut mezi autorská díla významného českého architekta a stavitele Jana Blažeje Santiniho (1677-1723). Deštenský kostel se řadí mezi významné architektonické skvosty, přesahující daleko hranice místa svého vzniku.

Dle odborného posouzení a hodnocení Mojmíra Horyny lze říci, že jednoduchá kostelní stavba se zcela evidentně vyznačuje nápadnými charakteristickými santiniovskými rysy a motivy, neznámých u jiných architektů té doby. Dokladem toho je řešení kněžiště, které má půdorys příčně protaženého šestiúhelníku, šiřšího než hloubkově obdélná loď, jejíž západní tříboká stěna s rozložením kněžiště opticky koresponduje. V rozvrhu exterieru dominuje nakoso natočené objemy věží západní fasády. Do ostrých rohů vybíhající "cípy" kněžiště vytváří dojem falešné příčné lodi a obměňují tak motiv, který Santini použil již dříve při formování vnějšího objemu kostela sv. Marina v Chrasticích.

Také řešení hlavního oltáře kostela je příkladem nezvyklého pojetí. Naturalistický retábl otevírá skutečný prostor hlubokého výklenku, připomínající jeskyni. Plastický výjev kajícnice Máří Magdaleny, spojený s naturalistickou malbou pozadí, je rovněž příkladem nekonvenčnosti hýřící vysokou originální invencí geniálního architekta.

Je zcela prokázáno, že J.B. Santini působil také v rámci svých četných aktivit ve službách Františka Karla Kolowrata, který byl stavebníkem kostela v Deštném, a před tím jeho otec.

Kostel sv. Matouše v Jedlové

Jedlová (Tanndorf) - bývalá horská osada v údolí Bělé a na přilehlých stráních v deštenské pahorkatině, dnes součást obce Deštné. První dřevěný kostelík se v Jedlové připomíná roku 1636. Ves byla přifařena k Uhřínovu a později k vzdálené Solnici - pod solnické panství totiž Jedlová spadala, na rozdíl od Deštného, které bylo jen půlhodinu chůze daleko, ale patřilo do rychnovského panství. Teprve v roce 1723 je Jedlová logičtěji přifařena k Deštnému. Barokní kostel sv. Matouše byl postaven v letech v letech 1737 - 41. Obnoven r. 1835, neboť dva roky předtím vyhořel. Po odsunu německého obyvatelstva byl ponechán svému osudu. Úřady, které tento kostel za stavební památku ani nepovažovaly, neposkytovaly žádné finanční prostředky, údržba se tudíž neprováděla a objekt postupně chátral. Obrat nastal po roce 1989. V devadesátých letech provedl rychnovský úřad alespoň nejnutnější záchranné práce. Postupně by se měla rozběhnout další rekonstrukce, z části z peněz Evropské unie. 1. dubna 2006 byla v interiéru kostela otevřena výstava historických fotografií Deštného a okolí pod názvem Krajina zašlých časů.

Poutní kaple blahoslavené Panny Marie v Dříši

Poutní kaple blahoslavené Panny Marie v Dříši byla zbudována i vysvěcena v roce 1809. Nejstarší písemná zmínka o ní je zachycena v místní farní kronice k roku 1838 a pochází z pera P. Karla Feesta, devátého faráře v Deštném, který řídil tamní duchovní správu v letech 1836 - 1860. Dne 22.7.1870, na svátek sv. Marie Magdalény, byla při Mariánské kapli slavnostně vysvěcena křížová cesta, zhotovená sochařem I. Hartmannem z Olešnice nákladem 882 zl. 95 kr.

V roce 1893 byla křížová cesta upravena a položeno zde celkem 28 kamenných schodů. V příštím roce byly všechny obrazy jednotlivých zastavení pozlaceny.Kaple, jak bylo svrchu řečeno, získala z milodarů poutníků slušný kapitál, který již v roce 1840 dosáhl částky 1280 zl. k.m. a neustále vzrůstal. Peníze byly původně uloženy u vrchního úřadu v Rychnově nad Kněžnou a od roku 1869 bylo toto jmění předáno patronu kaple, t.j. obecnímu zastupitelstvu v Deštném.

Přehnané zvěsti o bohatství uloženém přímo v kapli byly asi příčinou jejího vyloupení v noci z 2. na 3. srpen 1840.

V roce 1880 byla zvýšena a oplechována věžička. Kupní smlouvou ze 7.9.1881 vykoupila deštenská obec za 20 zl. od manželů Antonína a Karolíny Schröterových, vlastníků hospodářství čp. 24 v Dříši 60 čtver. sáhů pozemku, na kterém byla kaple postavena a celý areál nechala důstojně upravit. Roku 1891 byl interiér kaple vyzdoben dvěma sochami, sv. Anny a P. Marie a sv. Jáchyma, díly sochaře J. Runggaldiera z Grödenu v Tyrolích. Plastiky byly umístěny po obou stranách oltáře.

První světová válka neblaze postihla i tuto horskou svatyňku. Duchovní správa a obecní zastupitelstvo v Deštném byly v letech 1914 - 1917 nuceny upsat na válečné půjčky z majetku kaple značné finanční částky.

Při rekvírování zvonů pro válečné účely byl z Mariánské kaple v Dříši 14.10.1917 sňat a odvezen zvon o váze 39 kg.

Kaple prošla po roce 1990 totální opravou. Výměna nahnilých částí rámové konstrukce přerostla v úplnou likvidaci původní plně dřevěné stavby a vybudování její zděné nápodoby na zcela nových základech - na původním půdorysu. Asi jedinou originální částí dnešní kaple jsou její věžičky, vrácené zpátky do nové konstrukce krovu.

Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel

Muzeum turistiky, zimních sportů a řemesel Deštné v Orlických horách představuje ve svých expozicích především historii Deštného a okolí a některá řemesla, která zde byla provozována. Další část expozic je věnována sklářství, strojům na praní prádla a historické výbavě pro provozování zimních sportů (lyže, skiboby, sněžnice). Kromě stálých expozic je v muzeu i sál pro pořádání krátkodobých výstav. Pracovníci muzea také každoročně připravují několik kulturních akcí. Největší z nich jsou sklářské dny Tavení skla dřevem a pásmo kulturních událostí (koncerty, divadelní představení) s názvem Deštenské kulturní léto.

Provozní doba:

celoročně: Út, Čt - Ne: 9:00 – 17:00, St: 9:00 – 20:00