SNEZENKA
ubytovani v soukromi
Neratov
[na úvod]   [výlety]

Neratov

Pohraniční malebná víska (635 m) probouzející se opět k životu při pravém břehu Divoké Orlice. Roku 1550 se připomíná jako Bärenwald. Vznikla v souvislosti se založením sklárny na potoce Neratovci koncem 15. století. Už v průběhu 16. století byl na místě dnešní hřbitovní kaple postaven jednoduchý dřevěný kostelík. Na počátku 60. let 17. století postupně vznikla tradice neratovských poutí a kostel svojí pověstí přitahoval poutníky ze širokého okolí. Podle zprávy sepsané o 80 let později nechal rokytnický farář Christov Florian Blasius Grick podle svého snu vyřezat milostnou sošku Panny Marie, jíž byly přičítány četné zázraky. Do Neratova přicházeli lidé prosit Pannu Marii o pomoc. Tvrdili také, že místní pramen je léčivý. V Neratově později vznikly i malé lázně. Na začátku 18. století se prý v Neratově stalo ročně tři sta až čtyři sta zázraků, mezi něž se počítalo i náhlé uzdravení. Na hlavní pouť 15. srpna přicházelo několik tisíc lidí.

Protože kostel zájmu tolika lidí nestačil, začal se v roce 1723 stavět nový, barokní chrám - kostel Nanebevzetí panny Marie, pravděpodobně podle plánů G. B. Alliprandiho. Je netradičně orientován severo-jižně, díky čemuž nejenže vznikla velmi působivá kompozice stavby nad údolím Divoké Orlice, ale zároveň v poledne na Boží hod vánoční dopadají sluneční paprsky přímo na svatostánek. Barokní chrám je 48 metrů dlouhý, 19 metrů široký a byl až 20 metrů vysoký. Ke stavbě se váže pověst o nešťastném konci prvního stavitele - Carla Antoniho Reina (stavěl mj. i nedaleký kostel sv. Jana Nepomuckého ve Vrchní Orlici). V roce 1730 se zřítil z lešení a zlomil si vaz. Jeho duch prý začal v nedostavěném kostele strašit. Dílo dokončil 24. srpna 1733 stavitel kladské pevnosti Jakub Ondřej Carova a aby zabránil řečem mezi lidmi, že za oltářem chodí duch Carla Reina, nechal zazdít dveře, které byly v presbytáři původně proražené.

Kostel po druhé světové válce vyhořel. Požár zničil střechu, dřevěné schodiště, roztavil hodinový stroj a zvon. Opravy začaly již krátce po požáru. Komunistický režim však obnově kostela nepřál a v roce 1956 se práce kvůli nedostatku peněz zcela zastavily. V roce 1957 spadly promáčené klenby a kostel se stal hříčkou povětrnostních vlivů. Církevní objekt se dvakrát vyhnul demolici - v roce 1960 a v roce 1973. Tehdy jej zachránil požadavek památkářů, kteří nechali přemístit rokokové schodiště do parku na zámek Skalku. Později už na demolici nebyly peníze. V roce 1989 byl kostel zapsán na seznam státních kulturních památek a začaly práce na jeho záchraně. První pouť po desítkách let se konala 15. srpna 1990. Její účastníci se k bohoslužbě shromáždili ještě před kostelem, o rok později se už pouť konala uvnitř uklizeného chrámu. Přes Neratov vedla v minulosti důležitá stezka do Kladska. Z Rokytnice se do Kladska jezdilo přes místo, kde později vyrostl Hadinec, přes Vysoký Kořen dolů do Neratova, zde byl brod přes Divokou Orlici, dále pak směrem na Lichtenwalde (dnešní polská Poreba) k údolí Kladské Nisy. 29. července 1618 byla Orlice přetnuta 17 metrů dlouhým dřevěným mostem. V roce 1730 byl přestavěn na kamenný, na který byla zároveň umístěna socha sv. Jana Nepomuckého (po restauraci v roce 1932 se již na své místo nevrátila, stála na pozemku rychtářství. Po válce Češi zachovalou sochu odvezli.). Po roce 1945 byla kladská polovina mostu stržena. Česká polovina chátrala, ale stála až do 80.let. Ještě v roce 1996 stál střední pilíř. Na jaře 1997 nezůstalo z mostu vůbec nic. Rytiny z Neratova, zachycující mimo jiné i most, viz tato stránka. Chyského průvodce Hory Orlické z roku 1913 uvádí: " Ze všech hostinců nejlepší je Knoblichův při silnici pod kostelem." Ten však ještě téhož roku (1913) vyhořel; dobré prý byly i ostatní - Sagnerův a Kolbeův. Dnes už je skoro k neuvěření, že v Neratově v roce 1930 žilo 519 obyvatel v 130 domech, že zde byla pošta, telegraf a telefon... "Severně od vsi leží "Sommerseite", jižně "Winterseite", protože na těch polích jsou žně o 14 dní později. " (Dostál, Orlické hory, 1939)

Dnes v Neratově naleznete obchod a horský hotel Lilie s celoročním provozem (u autobusové zastávky, v dolní části Neratova, při silnici z Bartošovic do Orlického Záhoří).  V roce 1998 byla v nivě Divoké Orlice, mezi silnicí a řekou, jihovýchodně od Neratova, vyhlášena přírodní rezervace "Neratovské louky" . Předmětem ochrany je typický biotop podmáčené louky v nivě Divoké Orlice, částečně extenzivně obdělávané, částečně zrašeliněné s chráněnými a ohroženými druhy rostlin (oměj pestrý, prstnatec listenatý, kamzičník rakouský, vemeník dvoulistý, upolín nejvyšší, starček potoční, řebříček bertrám aj.) a živočichů. Výměra rezervace činí 13,12 ha v nadmořské výšce od 585 do 604 m.